Odvzdušnění topení: postup, pořadí radiátorů a kdy to nestačí

Jak odvzdušnit topení: vypněte kotel i oběhové čerpadlo, nechte soustavu zhruba půl hodiny ustát, otevřete termostatické hlavice naplno a pak postupně povolujte odvzdušňovací ventily odspodu nahoru, dokud z nich neteče souvislý proud vody bez bublin. Na závěr zkontrolujte tlak, protože odvzdušněním vždycky klesne. Níž najdete i to, jak poznat, že vzduch není příčina, a proč se voda do soustavy nemá dopouštět častěji, než je nutné.

Hlavní body

• Studená horní část radiátoru znamená vzduch, studená spodní kal.
• Odvzdušňuje se s vypnutým kotlem a čerpadlem, po vychladnutí.
• Postupuje se odspodu nahoru, protože vzduch stoupá.
• Po odvzdušnění tlak klesne a je nutné ho zkontrolovat.
• Časté dopouštění vody přináší kyslík a vede ke korozi.

Jak se vzduch do soustavy dostane

Do uzavřené a dokonale těsné otopné soustavy se kyslík může dostat jen při plnění nebo doplňování vodou. Dalším zdrojem je difuze skrz plastové potrubí bez kyslíkové bariéry a otevřené expanzní nádoby, kde se voda kyslíkem obohacuje.

Prakticky se vzduch objeví po doplnění vody, po instalaci nebo servisním zásahu a na začátku topné sezony. Když se ale zavzdušnění vrací opakovaně bez zjevné příčiny, není to normální provozní jev, ale příznak netěsnosti, kterou je potřeba najít.

Jak poznat zavzdušněný radiátor

Charakteristickým příznakem je studená horní část tělesa při teplé spodní. Vzduch je lehčí než voda a shromáždí se nahoře, kde tvoří bublinu, která teplo nevede. K tomu se přidává šplouchání a bublání v trubkách, dlouhý náběh a nižší výkon.

Zapamatujte si dvojici, protože rozliší dvě úplně jiné závady. Studená horní část znamená vzduch a řeší se odvzdušněním. Studená spodní část znamená kal usazený na dně tělesa a odvzdušnění s ním neudělá vůbec nic. Rozdíl teplot mezi horní a spodní částí zhruba deset až patnáct stupňů je přitom naprosto normální.

V jakém pořadí

Základní pravidlo zní odspodu nahoru, protože vzduch stoupá a při opačném postupu byste horní tělesa museli odvzdušňovat znovu. V rodinném domě tedy začnete v přízemí a skončíte v nejvyšším patře.

V rámci jednoho podlaží se zdroje rozcházejí a obě varianty mají svou logiku. Jedna doporučuje začít u tělesa nejblíž kotli a postupovat k nejvzdálenějšímu, druhá naopak od nejvzdálenějšího radiátoru ke vstupu topení do bytu. První se řídí polohou vůči zdroji, druhá polohou vůči vstupu do bytu. Pro běžný byt je rozdíl malý, důležité je svislé pořadí.

Panelový dům je jiný případ

V bytových domech s centrálním rozvodem má část domů odvzdušňovací ventily jen v nejvyšším patře, ne na každém tělese. Odvzdušnění pak nejde udělat samostatně a je potřeba spolupráce sousedů.

Proto se v některých domech pořádají takzvané odvzdušňovací dny, kdy obyvatelé na jedné stoupačce otevřou ventily naplno a vzduch se vypustí v nejvyšším bytě. Tlak v soustavě navíc v bytovém domě nastavuje správce nebo dodavatel tepla podle výšky objektu, takže obyvatel bytu ho neupravuje a při potížích volá správce.

Co si připravit

Miska nebo kbelík, hadr, odvzdušňovací klíč nebo plochý šroubovák podle typu ventilu. U některých modernějších ventilů stačí prsty. Hadr se hodí i omotat kolem ventilu, aby voda nestříkala do stěny.

Ventily se dělí na ruční a automatické. Ruční se ovládá klíčem nebo šroubovákem a vyskytuje se s kovovou i plastovou rukojetí, se slotem pro šroubovák nebo se čtyřhranem. Automatický ventil má uvnitř plovák spojený s pružinovým ventilem a odvzdušňuje průběžně sám, instaluje se na tělesa i na stoupačky a ležaté rozvody.

Postup

1. Vypněte kotel a oběhové čerpadlo.
2. Nechte soustavu dvacet až třicet minut ustát, aby vzduch vystoupal nahoru.
3. Otevřete termostatické hlavice naplno, aby ventily propouštěly.
4. Začněte u nejnižšího radiátoru v domě a podložte nádobu.
5. Povolujte ventil pomalu proti směru hodinových ručiček, nejvýše asi o půl otáčky.
6. Nechte unikat vzduch, dokud se syčení nezmění v souvislý proud vody bez bublin.
7. Ventil zavřete a přejděte k dalšímu tělesu směrem nahoru.
8. Po obejití všech radiátorů zkontrolujte tlak a případně dopusťte vodu.
9. Zapněte kotel a čerpadlo a ověřte, že tělesa hřejí rovnoměrně.

Proč vypnout kotel

Ze dvou důvodů, z nichž jeden je bezpečnostní. Z tělesa může vytéct velmi horká voda a hrozí opaření, takže se pracuje po vychladnutí soustavy. Unikající vzduch bývá také horký, proto se ventil povoluje pomalu a jen dokud se neozve syčení.

Druhý důvod je věcný. Běžící čerpadlo udržuje vodu v pohybu a strhává bublinky s sebou, takže se vzduch nestihne shromáždit v horní části tělesa, odkud ho lze vypustit. Odvzdušňování za chodu proto bývá neúplné a musí se opakovat.

Tlak v soustavě

Po odvzdušnění tlak vždycky klesne, protože ze soustavy odešel objem. Kontrola tlaku je tedy povinná součást postupu, ne volitelný krok.

Údaj	Hodnota	Poznámka
Běžný tlak za studena	Kolem 1 baru	V běžném rodinném domě
Často uváděné rozmezí	1 až 2 bary	Orientační, závisí na výšce soustavy
Minimum podle výšky	Výška v metrech krát 0,1 plus 0,5 baru	Přesnější než paušální číslo
Přírůstek na metr převýšení	0,1 baru	Mezi expanzní nádobou a nejvyšším bodem
Minimální přetlak v soustavě	0,3 baru v každém místě	Aby nevznikal podtlak

Univerzální správná hodnota neexistuje, protože závisí na výšce soustavy a na nastavení expanzní nádoby. Tlak v nádobě a v soustavě se navíc měří a nastavuje společně.

Jak dopustit vodu

Doplňuje se přes plnicí ventil u kotle, ideálně přes ventil u expanzní nádoby. Pouští se pomalu, se sledováním manometru, a po dosažení cílové hodnoty se ventil pečlivě uzavře, protože zapomenutý otevřený plnicí ventil je častou příčinou přetlakování.

Po každém doplnění se soustava znovu odvzdušňuje, protože s vodou přišel i vzduch. Tlak se pak vyplatí sledovat po celou topnou sezonu, nejen jednou na začátku.

Proč nedopouštět vodu často

Tohle je nejdůležitější věta celého článku a v běžných návodech chybí. Hlavní příčinou korozních škod v otopných soustavách je příliš vysoký obsah kyslíku v oběhové vodě a ten se do uzavřené soustavy dostává právě při plnění a doplňování.

Koroze se pak projeví zanášením systému kalem, konkrétně černým kalem obsahujícím magnetit jako korozní produkt železa. I malé množství kalu dělá v moderních soustavách problémy, protože se ucpávají regulační ventily, oběhová čerpadla a výměníky kotlů. Pitná voda z vodovodu navíc přináší kromě kyslíku i minerální látky a pro plnění soustavy se nehodí. Opakující se pokles tlaku proto neřešte dopouštěním, ale hledáním netěsnosti.

Kdy vzduch není příčina

Pokud radiátor nehřeje ani po odvzdušnění, hledejte jinde. Nejčastější alternativou je kal ve spodní části tělesa, který se pozná podle studeného dna při teplém vrchu a řeší se chemickým vyčištěním nebo odborným proplachem. Jak se to dělá a jak se zanesený systém pozná, rozebírá text o tom, jak vyčistit radiátor.

Další možností je nízký tlak, protože pod jedním barem voda nedokáže správně cirkulovat, zejména u vzdálenějších těles. Pak zaseklá nebo unavená termostatická hlavice, u které nejde plynule otáčet nebo která reaguje se zpožděním. Nakonec špatné hydraulické vyvážení, kdy se průtok mezi tělesy nerozdělí rovnoměrně a vzdálená tělesa nedostanou dost vody.

Hydraulické vyvážení a hluk

Vyvážení je samostatné téma, ale stojí za zmínku, protože se často zamění za zavzdušnění. Když se v soustavě uzavře část těles, průtok v ostatních vzroste a vzniká hluk, vibrace a přetápění některých místností.

Podobně může hučet nebo pískat zavzdušněné oběhové čerpadlo, u kterého bubliny uvnitř způsobují hluk při startu. Některá čerpadla mají samoodvzdušňovací funkci a doporučuje se nechat je po napuštění soustavy chvíli běžet na nejvyšší stupeň. Vyvážení soustavy se měřením průtoků dělá odborník, není to svépomocná záležitost. Chytré hlavice na to nemají vliv, jejich možnosti a meze srovnává text o tom, jak vybrat chytré hlavice na radiátory.

Podlahové topení

Odvzdušňuje se po jednotlivých okruzích na rozdělovači, ne najednou. Uzavřou se ventily všech okruhů kromě toho, který se právě odvzdušňuje, otevře se odvzdušňovací ventil a vypouští se, dokud netéká souvislý nepřerušovaný proud vody. Pak se okruh zavře a přejde se k dalšímu, dokud nejsou hotové všechny smyčky.

Celý proces zabere zhruba patnáct až třicet minut podle velikosti soustavy. Na závěr se doplní voda, zkontroluje tlak na manometru kotle a soustava se nechá běžet aspoň půl hodiny, aby se ověřilo rovnoměrné prohřátí podlahy bez studených míst. U podlahového vytápění je navíc kritická kyslíková bariéra plastového potrubí, bez ní vzniká korozní kal v celém okruhu.

Kdy volat topenáře

Existují tři jasné situace. První je opakující se zavzdušňování, které znamená, že se do soustavy odněkud dostává vzduch a příčina je jinde než v tělesech. Druhá je těleso, které nehřeje ani po správně provedeném odvzdušnění.

Třetí je bytový dům se zavzdušněnými stoupačkami, protože zásah přesahuje jeden byt. K tomu se přidávají případy, kdy je potřeba měnit tlak v expanzní nádobě, hydraulicky vyvážit soustavu nebo chemicky vyčistit systém. Regulace teploty přes termostat je proti tomu jednoduchá věc, srovnání najdete v textu o tom, jak vybrat chytrý termostat.

Kdy odvzdušňovat

Standardně před začátkem topné sezony, dále po každém doplnění vody, po instalaci nebo servisním zásahu a vždy, když se objeví nerovnoměrné vytápění nebo bublavé zvuky. Odborné doporučení mluví o odplynění před sezonou, po opravách a zhruba každé tři měsíce provozu.

U větších soustav se po napuštění provádí odplynění opakovaně, tedy nejdřív za studena, podruhé po půl hodině až hodině a potřetí při provozní teplotě. Pro běžný byt to nutné není, ale je dobré vědět, proč se u nových soustav odvzdušňuje víckrát.

Šest chyb při odvzdušňování

1. Odvzdušňovat za chodu čerpadla a horké soustavy.
2. Postupovat odshora dolů místo odspodu nahoru.
3. Povolit ventil o víc než půl otáčky.
4. Zapomenout otevřít termostatické hlavice naplno.
5. Nezkontrolovat po odvzdušnění tlak.
6. Řešit opakovaný pokles tlaku dopouštěním místo hledáním netěsnosti.

Časté otázky

Jak poznám, že je topení zavzdušněné?

Radiátor je nahoře studený a dole teplý, v trubkách šplouchá nebo bublá a topení má dlouhý náběh. Pozor na opačný příznak: studená spodní část při teplém vrchu znamená kal na dně tělesa a odvzdušnění s tím neudělá nic.

Musím při odvzdušnění vypnout kotel?

Ano, kotel i oběhové čerpadlo. Bezpečnostní důvod je horká voda a riziko opaření, věcný důvod je ten, že běžící čerpadlo strhává bublinky s sebou a vzduch se nestihne shromáždit nahoře, odkud ho lze vypustit.

V jakém pořadí odvzdušňovat radiátory?

Odspodu nahoru, tedy od nejnižšího patra k nejvyššímu, protože vzduch stoupá. V rámci patra se zdroje liší, jedna varianta doporučuje začít u tělesa nejblíž kotli, druhá u nejvzdálenějšího od vstupu topení do bytu.

Jak dlouho nechat ventil otevřený?

Dokud se syčení unikajícího vzduchu nezmění v souvislý proud vody bez bublin. Ventil se povoluje pomalu proti směru hodinových ručiček a nejvýše asi o půl otáčky, víc není potřeba a hrozí, že ho nestihnete zavřít.

Jaký má být tlak v topení?

V běžném rodinném domě kolem jednoho baru za studena, často se uvádí rozmezí jeden až dva bary. Přesnější je vzorec: výška soustavy v metrech krát jedna desetina plus půl baru. Univerzální číslo neexistuje, závisí na výšce budovy a na nastavení expanzní nádoby.

Proč se nemá voda dopouštět často?

Protože s každým doplněním přichází do soustavy kyslík, který je hlavní příčinou koroze. Ta se projeví černým kalem s magnetitem, který ucpává regulační ventily, čerpadla a výměníky. Opakující se pokles tlaku znamená netěsnost, kterou je třeba najít.

Jak odvzdušnit podlahové topení?

Po jednotlivých okruzích na rozdělovači. Uzavřou se všechny okruhy kromě jednoho, ten se odvzdušní, dokud netéká souvislý proud, a pak se přejde k dalšímu. Celé to zabere patnáct až třicet minut a na závěr se doplní tlak a ověří rovnoměrné prohřátí podlahy.

Radiátor nehřeje ani po odvzdušnění, co teď?

Zkontrolujte tlak, protože pod jedním barem voda špatně cirkuluje, a pak termostatickou hlavici, jestli není zaseklá. Zbývají dvě možnosti: kal ve spodní části tělesa, poznatelný podle studeného dna, a špatné hydraulické vyvážení soustavy, které patří odborníkovi.

Odvzdušňujte vždy po vychladnutí soustavy, protože z tělesa může vytéct velmi horká voda. V bytovém domě s centrálním rozvodem se změny tlaku neprovádějí svépomocí, ale přes správce.