První otázka není vzhled ani cena, ale sklon střechy. Ten vyřadí většinu variant dřív, než se začne vybírat, a hned po něm rozhoduje únosnost krovu. Teprve když projdou obě síta, má smysl řešit, jestli budou nahoře tašky, plech, nebo šindel.
Hlavní body
- Bezpečný sklon a nejmenší přípustný sklon nejsou totéž.
- Nižší sklon většinou neušetří, jen přesune náklad do hydroizolace.
- Rozdíl v hmotnosti krytin je až čtrnáctinásobný.
- Hlučnost plechu nedělá plech, ale skladba pod ním.
- Práce a pomocný materiál stojí víc než samotná krytina.
Jak rychle vybrat
Zjistěte skutečný sklon střechy a podívejte se, které krytiny ho zvládnou bez zvláštních opatření. Pak ověřte, jestli krov unese jejich hmotnost. Co zbude, se dá porovnávat podle vzhledu, životnosti a ceny.
Konkrétní částky sem nepatří, protože se liší podle regionu a členitosti střechy. Použitelný je poměr mezi variantami a struktura položek, kterou rozebíráme níž.
Hmotnost jednotlivých krytin
| Krytina | Hmotnost na metr čtvereční |
|---|---|
| Hliníkový plech | kolem 2,5 kg |
| Ocelový plech | kolem 5 kg |
| Asfaltový šindel | kolem 10 kg |
| Vláknocementová šablona | 13 až 21 kg |
| Betonová taška | zhruba 38 až 52 kg |
| Pálená drážková taška | zhruba 40 až 50 kg, bobrovka výrazně víc |
Rozdíl mezi ocelovým plechem a pálenou taškou je zhruba osminásobný až čtrnáctinásobný.
Bezpečný sklon a proč na něm záleží
Bezpečný sklon je nejmenší sklon, při kterém krytina zajistí nepropustnost bez doplňkových hydroizolačních opatření. Není to totéž co nejmenší přípustný sklon, pod kterým se ještě dá krytina položit, ovšem s dalšími opatřeními.
Orientační bezpečné sklony: pálená drážková taška se spojitou drážkou od dvaadvaceti stupňů, obyčejná dvojitá od třiceti, esovka a tažená drážková od pětatřiceti, prejz od čtyřiceti. Betonová profilovaná drážková taška od dvaadvaceti stupňů, obyčejná od třiceti. Asfaltový šindel od osmnácti. Vlnitý plech a imitace tašek od patnácti, trapézový plech od osmi a hladký plech na drážky nebo lišty od sedmi stupňů. Vláknocementové šablony podle způsobu krytí od pětadvaceti do třiceti stupňů.
Falcovaný plech má tři různá čísla
Tady vzniká nejčastější zmatek. U falcované krytiny nezáleží jen na materiálu, ale i na typu spoje. Jednoduchá stojatá drážka se navrhuje zhruba od pětadvaceti stupňů, dvojitá stojatá drážka od sedmi. Jednoduchá ležatá drážka jako příčný spoj rovněž od pětadvaceti stupňů, s přídavnou lištou od deseti.
Při dodatečných opatřeních, tedy utěsnění drážky páskou nebo těsnicím gelem a bezpečnějším provedením podstřeší, lze u dvojité drážky klesnout až ke třem stupňům. Tři různá čísla, která se často citují vedle sebe, tedy nejsou v rozporu, jen popisují tři různé situace.
Nižší sklon se obvykle nevyplatí
Tašky lze klást i pod bezpečným sklonem, výrobci připouštějí podkročení až o deset stupňů, pokud jsou splněny další podmínky. Hlavní z nich je doplňková hydroizolační vrstva v přísnější třídě těsnosti.
Právě tady je pointa, kterou uvádí i sám výrobce: přísnější třída hydroizolace s velkou pravděpodobností zruší úsporu vzniklou menší spotřebou dřeva u nižšího krovu. Celkové náklady tedy vyjdou podobně jako u tradičního sklonu, jen se přesunou z krovu do skladby.
Doplňková hydroizolace a její třídy
Jde o vrstvu, která zachycuje a odvádí vodu a polétavý sníh proniklé skládanou krytinou. Norma ji dělí do šesti tříd těsnosti a konkrétní třída se volí podle sklonu, skladby, členitosti střechy a klimatických podmínek.
Platí jednoduché pravidlo: čím větší je rozdíl mezi zamýšleným a bezpečným sklonem, tím vyšší třída těsnosti je nutná. Hydroizolace přitom může být předepsaná i při dodržení bezpečného sklonu, například u členité střechy nebo obytného podkroví. Praktickým limitem je, že většina fólií je použitelná zhruba do sedmnácti stupňů, některé do patnácti a výjimečně do dvanácti.
Kdy volat statika
Přechod z lehké krytiny na těžkou, tedy z plechu nebo šindele na tašku, je vždy případ pro statika. Opačný směr krov odlehčuje, ale mění rozteče podpor, kotvení a chování při sání větru, takže ani ten není automaticky bez posouzení.
Zajímavé přitom je, že vlastní hmotnost krytiny není hlavní zatížení. Na střeše o ploše dvě stě metrů čtverečních pokryté pětadvaceti centimetry sněhu vzniká zátěž v řádu desítek tun a hmotnost samotné krytiny tvoří méně než pětinu celkového zatížení. Zatížení sněhem se stanovuje podle mapy sněhových oblastí a přes devadesát procent území republiky spadá do prvních čtyř oblastí.
Skladba střechy
Shora dolů: krytina, latě nebo plné bednění, kontralatě vytvářející ventilační mezeru, doplňková hydroizolace, tepelná izolace, parozábrana a podhled. Kontralatě mají u pálených a betonových tašek výšku kolem čtyř centimetrů, rozteč latí bývá zhruba třicet až osmatřicet centimetrů podle konkrétního modelu.
Provětrání musí splnit tři podmínky současně: dostatečný nasávací otvor u okapu, dostatečné odvětrání u hřebene a nároží, a nepřerušený větrací profil mezi nimi. Nároží vyžaduje vlastní odvětrání, spoléhat jen na hřebenáč nestačí.
Proč nelze klást plech přímo na bednění
Plech a asfaltový šindel patří mezi krytiny s vysokým difúzním odporem, pro které norma předepisuje samostatná pravidla větrání. Bez provětrání se vlhkost nemá kudy odvést.
U falcovaného plechu na bednění je navíc nutná separační vrstva. U impregnovaných desek i u desek na bázi dřeva se navrhuje strukturovaná rohož, tedy plastová fólie s prostorově orientovanými tuhými vlákny, která udrží plech několik milimetrů nad dřevem a umožní mikroventilaci pod krytinou. U asfaltového šindele se uvádí větrací mezera nejméně padesát milimetrů, tedy víc než obecně zmiňovaných dvacet.
Hlučnost plechu při dešti
Dopadající kapky rozkmitají krytinu a kmitání se přenáší do konstrukce. Hluk ale nezpůsobuje plech sám, protože tvoří jen malou část skladby. Rozhodující je to, co je pod ním.
Správně izolovaná plechová střecha je stejně tichá jako tradiční krytiny. Útlum přináší podložení plechu difúzní membránou, vláknitá tepelná izolace mezi krokvemi a pod nimi, plné bednění a u nezateplených konstrukcí antikondenzační rouno. Stížnosti na hlučnou plechovou střechu jsou v naprosté většině stížnosti na chybějící izolaci.
Kondenzace na spodní straně plechu
Plech rychle přenáší teplo a v noci vychládá pod rosný bod, takže se na jeho spodní straně sráží vodní pára. Mokré mapy v konstrukci tedy nevznikají tím, že by plech propouštěl vodu, ale chybějícím nebo špatně navrženým odvětráním.
U zateplených střech se to řeší skladbou: těsná parozábrana zevnitř, doplňková hydroizolace a funkční provětrávaná mezera s prouděním od okapu k hřebeni. U nezateplených a otevřených konstrukcí se používá antikondenzační rouno nalepené ze spodní strany plechu, které kondenzát pohltí a postupně odpaří. Podmínkou funkce je dostatečná cirkulace vzduchu uvnitř objektu, jinak se nasycená textilie nevysuší.
Životnost proti záruce
U plechů výrobci sami uvádějí dvě různá čísla: estetickou záruku na barevnou stálost a funkční záruku na celistvost a korozi. Estetická bývá kratší, funkční delší, a mezi jednotlivými řadami povrchových úprav se obojí liší řádově o desítky procent.
U tašek se záruka obvykle vztahuje na pevnost a mrazuvzdornost, nikoli na změnu barvy a povrchovou úpravu. Betonová krytina v průběhu let barevnost ztrácí, přičemž vyšší počet nástřiků barevnost prodlužuje a zároveň snižuje poréznost, což omezuje usazování mechu. U vláknocementových šablon se uvádí záruka kolem třiceti let a deklarovaná životnost výrazně delší.
Co záruku typicky ruší
Výrobci vážou záruku na dodržení předepsaného sklonu, předepsaného odvětrání, kotvicího schématu a na použití doporučené fólie. Levnější fólie od jiného dodavatele je proto ekonomicky nejistá úspora.
U asfaltového šindele přistupuje ještě teplota při pokládce a stav podkladu. To jsou přesně ty položky, na kterých se při realizaci nejčastěji šetří a které se přitom po letech nedokazují snadno.
Sněhové zábrany
Plošná povinnost instalovat je na každou střechu neexistuje. Norma požaduje ochranu proti sesuvu sněhu tam, kde by padající sníh mohl poškodit níže položené konstrukce, spadnout na komunikace nebo ohrozit chodce a majetek. Připouští ale i volný sesuv, je-li střecha navržena tak, že tím nikoho neohrozí.
Povinnost tedy vyplývá z odpovědnosti vlastníka za škodu, nikoli z paušálního předpisu. Dimenzování určuje sklon, sněhová oblast a druh krytiny včetně jejích třecích vlastností. U taškových krytin nestačí liniová zábrana u okapu, je nutná kombinace s prvky rozmístěnými po ploše. U falcovaných střech je montáž jednodušší pomocí svorkových podpor, které nevyžadují prostup krytinou.
Povrchové úpravy plechu
Základem je ocelový plech chráněný z obou stran zinkovou vrstvou, na kterou se nanáší organický povlak. Jeho tloušťka se pohybuje nejčastěji kolem pětadvaceti, pětatřiceti a padesáti mikronů, u nejodolnějších úprav výrazně výš.
Vztah je jednoduchý a použitelný jako pravidlo: silnější a kvalitnější organický povlak posouvá estetickou záruku z deseti na dvacet až třicet let. Povrchové úpravy se přitom liší schopností odolávat ultrafialovému záření, znečištění ovzduší, teplotním extrémům i mechanickému poškození.
Asfaltový šindel a jeho podmínky
Vyžaduje celoplošné bednění, které má být hladké, suché a bez suků. Vlhkost prken by neměla přesáhnout osmnáct procent a průhyb má být omezen, protože nerovnosti vytvářejí lokální místa se sníženým sklonem, kde zatéká.
U podkladního pásu se vyplatí vybírat: pásy s nasákavou výztuží po navlhnutí mění rozměry, pásy se skelnou výztuží ne. Kotví se čtyřmi hřebíky procházejícími oběma vrstvami šindelů, přičemž malý průměr hlavy hřebíku protrhává nosnou vložku.
Teplota při pokládce šindele
Samolepicí pruhy se aktivují teplem a mechanickým tlakem, takže v chladu hrozí, že se lepicí plocha zanese prachem a zůstane nefunkční. Výrobci uvádějí spodní hranici mezi nulou a patnácti stupni podle typu šindele a rozsahu ohýbaných detailů, u ohýbaných částí a termobodů je nutné nahřívání.
V horku je problém opačný: hrozí zatlačení posypu do asfaltu a ztráta ochranného granulátu, který chrání před ultrafialovým zářením. U zateplených střech bez správného odvětrání může teplota povrchové vrstvy vystoupat natolik, že šindel měkne. Konkrétní teplotní rozsah vždy z technického listu použitého výrobku.
Kde jsou skutečné náklady
Srovnávací kalkulace rekonstrukce střechy ukazuje, že rozdíl mezi lehkou a těžkou variantou není hlavně v ceně krytiny. U těžké varianty byly práce a pomocný materiál zhruba o pětinu dražší, montáž krytiny o víc než čtyřicet procent, přesun materiálů více než dvojnásobný a pronájem lešení o čtvrtinu dražší.
Podstatné je, že náklady na práci a pomocný materiál byly v obou variantách větší položkou než samotná krytina. Hmotnost se tedy do ceny promítá nejen cenou materiálu, ale i cenou přesunu hmot, lešení a montážního času. Podobná struktura nákladů platí i u zateplení fasády, kde rovněž převažuje práce nad materiálem.
Sedm chyb při realizaci
- Poškození nebo perforace hydroizolační fólie při montáži.
- Nesprávné rozlaťování a krácení tašek v okapové úrovni.
- Neutěsněné prostupy pro antény, hromosvody a větrání.
- Opomenuté přichytávání tašek na exponovaných místech a ve větších sklonech.
- Nedostatečná mezera u okrajových tašek bez oplechování.
- Chybějící separační vrstva mezi falcovaným plechem a bedněním.
- Poddimenzovaná větrací mezera pod asfaltovým šindelem.
Časté otázky
Jaký sklon potřebuje která krytina?
Orientačně: pálená drážková taška od dvaadvaceti stupňů, betonová profilovaná rovněž, asfaltový šindel od osmnácti, vlnitý plech od patnácti, trapézový od osmi a hladký falcovaný plech od sedmi stupňů. Jde o bezpečné sklony, tedy bez doplňkových opatření.
Můžu položit tašky na nižší sklon?
Můžete, výrobci připouštějí podkročení bezpečného sklonu až o deset stupňů při splnění dalších podmínek, zejména hydroizolace v přísnější třídě těsnosti. Úspora na nižším krovu se ale obvykle ztratí v ceně této hydroizolace, takže celkové náklady vyjdou podobně.
Musí výměnu krytiny posoudit statik?
Při přechodu z lehké krytiny na těžkou rozhodně ano, protože rozdíl v hmotnosti může být až čtrnáctinásobný. Opačný směr krov odlehčuje, ale mění rozteče podpor a chování při sání větru, takže posouzení je namístě i tam.
Je plechová střecha hlučná?
Nemusí být. Hluk nedělá plech, ale skladba pod ním. Správně izolovaná plechová střecha s difúzní membránou a vláknitou izolací mezi krokvemi je stejně tichá jako tradiční krytiny. Stížnosti na hlučnost jsou zpravidla stížnosti na chybějící izolaci.
Proč se pod plechem sráží voda?
Plech rychle přenáší teplo a v noci vychládá pod rosný bod. Není to netěsnost, ale kondenzace způsobená chybějícím nebo špatně navrženým odvětráním. Řešením je u zateplených střech správná skladba, u nezateplených antikondenzační rouno.
Musím mít sněhové zábrany?
Plošná povinnost neexistuje. Ochrana se navrhuje tam, kde by padající sníh mohl poškodit konstrukce nebo ohrozit chodce a majetek. Povinnost tedy vyplývá z odpovědnosti vlastníka za škodu, ne z paušálního předpisu.
Jaký je rozdíl mezi životností a zárukou?
Deklarovaná životnost je odhad výrobce, záruka je smluvní závazek. U plechů se navíc dělí na estetickou, tedy na barevnou stálost, a funkční, tedy na celistvost a korozi. U tašek se záruka obvykle týká pevnosti a mrazuvzdornosti, nikoli barvy.
Co může zrušit záruku?
Nedodržení předepsaného sklonu, odvětrání nebo kotvicího schématu a použití jiné fólie, než výrobce doporučuje. U asfaltového šindele navíc pokládka mimo předepsaný teplotní rozsah a vlhký či prohnutý podklad.
Text popisuje obecné principy. Konkrétní sklony, rozteče a podmínky pokládky vždy ověřte v technických podkladech použité krytiny a nechte střechu posoudit projektantem.
S výměnou krytiny se otevírá jediná příležitost udělat izolaci pořádně. Co obnáší zateplení střechy a skladba vrstev, rozebírá samostatný text.
